Méně je více. Šťastní jsou lidé, kteří dovedou vidět krásu v místech všedních, kde jiní nevidí nic. Všechno je krásné, důležité je jen umět to vystihnout…
První výstava se uskutečnila v mém rodišti, a to na Základní škole ve Strání.
V té době jsem používal dnes už historické fotoaparáty Corina, Flexaret, později Praktica.
Fotil jsem přírodu, momentky i portréty. Fotky jsem vyvolával sám pomocí chemických roztoků,
vývojky a ustalovače. Dlouho jsem neměl leštičku, která po vyvolání fotografie vysouší a narovná, a
tak se mé fotky rolovaly. Při prezentaci to spíše připomínalo rozmotávání pergamenu.
V dalších letech jsem fotil barevně na diarámečky a vyvolávání svěřil Fotolabu.
V roce 2003 až 2006 začala éra digitálních fotoaparátů, a tak jsem výměnou za zboží pořídil první
digitální fotoaparát a letěl do Egypta fotit pyramidy.
Později, jak se zdokonalovala digitální technika, jsem si obstaral kvalitnější „foťák“ tzv. ultrazoom
Panasonic a začal jsem fotit převážně reportážní fotografie a momentky z Hané, ale i z ciziny.
Například Thajsko, řecké ostrovy aj..
Na kvalitní fotografii to pořád nestačilo a časem jsem si koupil poloprofesionální digitální zrcadlovku
Nikon, kterou používám dodnes.
Fotím rád přírodu, převážně na Hané kolem Prostějova nebo v oblasti Bílých Karpat, dále východ a
západ slunce a v poslední době zkouším pořizovat i portréty.
